ČÁST 1: MENISKUS – CO POTŘEBUJEŠ VĚDĚT JAKO HRÁČ
Menisku - první část 1
1. Co je meniskus a proč je pro tvoje koleno klíčový
2. Jak může docházet k poranění (typické situace)
3. Jak aktivně snížit riziko poranění
4. Jak poznat, že může jít o meniskus
5. Co se s meniskem může stát
Úvod
Menisky máme každý. Ne každý ale ví, co to vlastně je, k čemu to je, jakým způsobem se vyhnout jejich poranění nebo naopak jak může k jejich zranění dojít. Pokud tohle čteš, možná něco z toho nevíš ani ty. Možná ani nevíš, co dělat, pokud si meniskus zraníš. Tahle minisérie by ti měla přinést odpovědi na všechny otázky a dát ti i částečně návod, co dělat nebo nedělat v případě prevence nebo návratu po zranění.
🧠 Tento manuál neslouží jako lékařská rada, ale jako průvodce porozuměním kolennímu kloubu a prevenci zranění.
1. Co je meniskus a proč je klíčový pro koleno
V každém koleni máš dva "polštáře" z chrupavky – menisky (vnitřní a zevní). Tyto polštáře jsou v podstatě vloženy v kolenním kloubu. Zajišťují hladký pohyb mezi stehenní a lýtkovou kostí, aby ti o sebe při pohybu nedřely.
Menisky zajišťují v podstatě tři zásadní věci:
tlumí nárazy při běhu, změnách směru a doskocích (rozkládají váhu těla)
pomáhají stabilitě kolene
chrání kloubní chrupavku před předčasným opotřebením
Když si meniskus poraníš, koleno:
může hůř snášet zátěž
může dřív bolet
má vyšší riziko dřívějšího opotřebení
Na druhou stranu je potřeba říct, že spousta lidí meniskus poškozený má a vůbec o tom neví. Koleno tedy může fungovat bez problémů i když meniskus poškozený je. Jestli máš podezření na poranění menisku, není tedy hned důvod k panice. Na druhou stranu, koleno s poškozeným meniskem je náchylnější k dalšímu zranění, takže si zaslouží trochu péče.
👉 Pro hráče: Meniskus = kus ochranné výbavy tvého kolene.
2. Jak může docházet k poranění (typické situace)
Nejčastěji k poranění menisku dochází špatnou rotací v kloubu. U kontaktních sportů pak může být i nárazem.
Nejčastější scénáře ve sportu:
rychlá změna směru s nohou zaraženou v zemi
pivot na jedné noze
doskok z výskoku, kdy se koleno stočí nebo propadne dovnitř
kontakt do kolene (tackle, blok, skluz, náraz do boku kolene)
Než se ale dostaneme k tomu, jak poznat, že máš poraněný meniskus, řekneme si, jak takovému zranění předejít. Protože prevence je tvůj nejlepší kámoš.
3. Jak aktivně snížit riziko poranění
Svaly a kontrola pohybu
Jako prevence zranění menisku slouží nejlépe silový trénink zaměřený na hamstringy a hýždě a také core. Zároveň je třeba dbát na nácvik správné techniky běhu, dopadu a odrazu. Trénink svalových partií navázaných na správnou funkčnost kolene, jejich posílení a aktivace slouží jako prevence bez ohledu na to, zda se považuješ za sportovce nebo ne. Správný trénink je totiž nejen prevencí akutního poranění (poranění při sportu či aktivitě), ale také prevencí degenerativního poranění způsobeného věkem a opotřebením.
Co meniskům škodí:
slabé hamstringy a hýždě → koleno padá dovnitř při doskoku a změně směru
slabý core → tělo se neotáčí v kyčli, ale "láme se" v koleni
špatná motorická kontrola (technicky špatný dopad, odraz, změna směru)
U každého typu poranění pak může hrát velkou roli i únava. Proto nezapomeň, že do prevence patří regenerace (spánek, kvalitní jídlo, atp.) a také fyzická připravenost. Měl bys být ready odehrát celý zápas bez toho, aniž by si se na jeho konci (nebo nedej bože v průběhu) cítil naprosto vyčerpaně.
Předchozí zranění kolene
Pokud už sis zraněním kolene prošel, riziko poranění menisku je logicky vyšší.
Nestabilní koleno = kost se v kloubu hýbe víc → meniskus se snáz poraní.
4. Jak poznat, že může jít o meniskus
Signály, kdy máš zpozornět:
bolest na vnitřní nebo vnější straně kolene (v linii kloubu)
otok během pár hodin až 1–2 dnů po úrazu
přeskakování, zadrhávání, cvakání v koleni při ohybu
nejde úplně narovnat nebo ohnout – pocit, že "tam něco vadí"
občasné bloknutí – koleno se sekne v nějaké poloze
bolí víc při dřepu, rotaci, změně směru než při rovné chůzi
👉 Kdy okamžitě stopnout zátěž:
koleno se zamkne – nejde narovnat
velký otok a bolest krátce po úrazu
opakované sekání a pocit "něco tam plave"
⚠️ V takové chvíli nedohrávat, ale koleno šetřit a řešit s lékařem / fyzioterapeutem.
5. Co se s meniskem může stát
Nemusíš umět názvy typů trhlin, ale je dobré chápat rozdíl:
1) Menší, stabilní trhlina
koleno není zamknuté
bolí, trochu otéká, ale chodit většinou jde
řešení je konzervativní (bez operace) – klid, rehab, úprava zátěže, posílení a aktivace svalů
2) "Zaklíněný" kus menisku (tzv. bucket-handle)
koleno nejde narovnat, máš pocit, že tam něco překáží
velký otok, blokády pohybu
Tohle je většinou na rychlou artroskopii – uvolnit zaklíněný kus a meniskus opravit.
3) Trhlina v "blbě prokrvené" části
meniskus v té oblasti se skoro nehojí
často je potřeba operace (šití nebo odstranění části)
👉 Klíčová myšlenka:
Lékaři dnes radši meniskus šijí a zachovávají, než aby ho vyřezali celý, a to i za cenu delší pauzy. Dlouhodobě je to pro koleno výrazně lepší.
Stručně: co si z ČÁSTI 1 odnést jako hráč
Meniskus = tlumič a stabilizátor kolene. Bez něj koleno stárne rychleji.
Prevence poranění je správný trénink (silné hamstringy, hýždě, core, správná technika dopadu a odrazu)
K poranění dochází hlavně při otočce, změně směru, doskoku a kontaktu, často s nohou "zapíchnutou" v zemi.
Varovné signály: bolest v linii kloubu, otok, přeskakování, blokování.
Riziko je vyšší při předchozím zraněním kolene, špatnou kondicí a slabými hamstringy / hýžděmi.
Není chytré "to rozběhat", když se koleno zamyká nebo otéká po každém tréninku.
A zakončíme to pozitivně, ne každé poranění menisku je nutné operovat, často stačí konzervativní léčba.
Ber tohle jako vzdělávací manuál aby si věděl co a jak. Rozhodně tento text nespadá do kategorie doktorských rad. Cílem je, aby si věděl, jak meniskus funguje, co udělat proto, aby fungoval co nejlépe a co nejdéle a případně věděl, co dělat, když se ti něco stane. V případě, že u tebe nějaký problém nastal, vyhledej odbornou lékařskou pomoc ortopeda a také fyzioterapeuta. A pamatuj si, že doktor ti pomůže identifikovat problém, případně ho operativně fixne, ale zpět k funkčnosti ti pomůže fyzioterapeut, ale především ty sám.